Poklony, zasedací pořádek a další „otravná pravidla“. Tak si většina z nás královskou rodinu představuje. U příležitosti korunovace nového krále jsem se zamýšlela nad tím, jestli mi nějaká ta pravidla v životě pomohla a jak. Tak pojďme na to!
„So working class“ (překlad: Tak typické pro pracující třídu)
První pravidlo zní: Nikdy si nestěžuj a nikdy nic nevysvětluj. V angličtině známé jako Never complain, never explain.
Když jsem se začala na střední poprvé účastnit společenských akcí, bála jsem se, že nemám, co říct. A tak mě nenapadlo nic lepšího než kopírovat to, co jsem viděla ve svojí rodině. Na každé zábavě, grilování nebo plese se úporně stěžovalo na všechno špatné a pak se šlo domů. S tímto přístupem jsem ale „nečekaně“ ve skupině úspěšných lidí rychle narazila. Oni mi totiž místo stěžováním začali odpovídat řešením a pomáhali mi z toho problému ven.. O věcech, které nemohli ovlivnit se navíc bavit nechtěli. 😀 trapas 😀
Každý máme nějakého strýčka nebo tetičku jejichž závodním sportem je stěžování si každou sobotu v hospodě u vychlazené Plzně. Ale pokud se snažíme v našem životě někam dostat a být úspěšní, neustálé stěžování nás škatulkuje k této sortě lidí, i když jsme krásně oblečení a navonění. Prostě jako by vám ztěžkla aura. Pokud si vypůjčím slova Matky Terezy: „Snažte se, aby od vás všichni odcházeli lepší a šťastnější.“
Druhá část pravidla: Never explain, tedy nikdy nic nevysvětluj. Tohle je těžký, ale pokud si uvědomíte, že nikomu fakt nemusíte nic vysvětlovat, je to hrozně osvobozující. Nikomu nedlužíte vysvětlení. Jediný člověk a ten nejdůležitější člověk, kterému ho dlužíte, jste vy.
Nedlužíte rodičům vysvětlení, proč něco děláte a proč něco neděláte. Proč něco jíte nebo nejíte. Nedlužíte zaměstnavateli důvod, proč odcházíte. Nikomu nic nedlužíte. Někdy přehnané vysvětlování stejně působí trošku vymyšleně.
Nejsem extremista. Obecně je super se o problémech bavit a vysvětlovat si postoje. Ale není to nutné. A není to vždycky k užitku. Za mě je super vysvětlovat v případech, kde máme nějakou smlouvu – manželství, práce, obchodní partner apod. Tu hranici si každý stanovuje sám. Rozhodně nemusím nic vysvětlovat cizím lidem na sociálních sítích. Většinou to stejně nepadne na úrodnou půdu.
Jak jsem na to přišla, ptáte se? 😀 Byla jsem pozvána na galavečer na vyhlášení tiskového mluvčího roku 2022. Jednomu z výherců z největší automobilky v Česku byla položena otázka: „Jak se nejlépe reaguje na krizovou komunikaci? Když se třeba něco pokazí nebo se zákazníkům něco nelíbí?“ Odpověď zněla jasně: „Někdy je opravdu nejlepší se k tomu nevyjadřovat.“ Často je to totiž kontraproduktivní a udržuje to problém ve veřejném prostoru. Stejně tak pokud fotbalisté po prohraném zápase začnou vysvětlovat, proč prohráli, zní to jako výmluvy, i když je to třeba pravda. Versus fotbalista, který řekne, že se k tomu teď nemůže vyjádřit, protože to musejí nejdřív probrat v kabině a už se k tomu nikdy nevyjádří. Emoce fanoušků jsou pak velmi rozdílné.
Královská rodina se zatím také nevyjádřila k velmi kontroverzní knize Náhradník ani k dokumentu, který natočil princ Harry a jeho manželka Meghan. Zkuste se příště k nějaké krizové komunikaci ve vašem životě postavit jako nejlepší tiskový mluvčí soukromého sektoru nebo jako členové královské rodiny a uvidíte, jak to dopadne. Pokud už vysvětlujete, vysvětlujte své kroky s tím, že to ale nikomu nedlužíte a děláte to dobrovolně. Ve vztazích a situacích, na kterých vám záleží.
Když vám v dobré restauraci někdo přinese studené jídlo, je vám jedno, že se jim tam někdo zaučuje, že se jim rozbil ohřívač, a že má provozní zrovna dovolenou. V dobré restauraci se vám omluví a přinesou vám jiné jídlo. Nic vám nevysvětlují.
„Shine bright like a diamond.. ale ne vždycky“
Druhé pravidlo: Nikdy nezastiň hlavní postavu.
Kdo jste neviděl šestidílný dokument Harry & Meghan na Netflixu, rozhodně doporučuju. Meghan, manželka prince Harryho žijící v USA, si tam a v dalších článcích na internetu trochu posteskla, že nemohla na formální akce královské rodiny nosit stejné barvy jako (již zesnulá) královna nebo vévodkyně Kate, manželka nástupce na trůn prince Williama. Které jsou obě v hierarchii královské rodiny nad ní. Chápu, že to naštve, ale tohle je pravidlo, které by se mělo dodržovat všude.
Jasně, projevte svojí kreativitu a buďte sami sebou. Ale opravdu chcete pokazit kamarádce svatbu, protože budete strhávat všechnu pozornost, která ten den patří nevěstě? Dá se oblečení přizpůsobit tak, abych na kulatých narozeninách své mámy nechala vyniknout jí a neměla oblečení, které opět strhává pozornost mým směrem? Já modu miluju a nerada se omezuju. Ale někde takové kombinace prostě vhodné nejsou. A to je za mě pravidlo, které se v Česku docela porušuje. Výstřihy, vyzývavé oblečení, a to hlavně u mladší generace. Prostě se oblíkejte adekvátně události a s úctou k hlavní postavě té události.
Meghan stejně na všech akcích vypadala naprosto fenomenálně. To, že měla na sobě spíše tlumené a zemité nebo neutrální barvy mě osobně vůbec nevadilo, ba naopak mě to inspirovalo.
Samozřejmě. Tohle pravidlo neplatí, když jdete na červený koberec, kde vám záleží na tom být nejvíc vidět. 😉 Rozhodně to poslední co jsem tím myslela je, abyste se oblékali hůř než umíte jenom proto, že to lidé u vás v práci nebo v rodině neumí.. Ale u příležitostí jako narozeniny nebo svatby to prosím mějte na mysli. Na těch svých samozřejmě záříme, to dá rozum. 🔥
Níže přikládám fotku ze setkání s bývalou německou ministryní obrany Annegret Kramp-Karrenbauer na německém velvyslanectví v Praze. V té době to byla blízká spolupracovnice a potenciální nástupkyně kancléřky Angely Merkel. Myslím, že je jasně vidět, že nejvýraznější je právě ona a všichni z naší skupiny jsou oblečení tak, aby ji nezastínili. V téhle hierarchii jsme byli všichni jasně pod ní – ministryně, starší a navíc žena a hostitelka celé akce.
Pravidlo třetí: Politika není to nejvhodnější téma
Tohle je něco, co se mi jako bývalé stážistce v německém parlamentu těžko píše. Ale politika už rozbila tolik vztahů a rodin, že prostě musím říct, že jsem se na ní popravdě už trochu vyprdla. Mít názor na fungování země, ve které žiju, je správné. To, že ho budu ventilovat na všech společenských akcích a budu mít potřebu se vyjádřit ke každé konverzaci, která kolem mě jen proběhne – na to už prostě nemám energii.
„Vážně jsem tak nudný člověk, že jediné, o čem se mohu bavit, je politika?“ – Jasně, že ne. Cestování, vaření, oblékání, trendy, koníčky a určitě vás napadne spoustu dalších vhodnějších témat. Často také nemusíme konverzaci „táhnout“ sami. Stačí se upřímně zajímat o druhou stranu a nechat ji mluvit a je napůl vyhráno. 😉
Pokud se mě někdo na můj politický názor výslovně zeptá, ráda odpovím. Pokud mi bude připadat, že to má smysl a je vhodná příležitost. Ale jinak se aktivně vyjadřuji téměř ve všech volbách, ve kterých můžu. To, že chodím volit, stačí. Nevynechala jsem volby, ani když jsem studovala v Německu.
Královská rodina to v tomto směru má velmi striktní. Ti se k politice nevyjadřují vůbec. Klidně se vyjadřujte, ale zamyslete se, jestli jste někdy takovou konverzací něčeho dosáhli. Poslouchala vás ta druhá strana vůbec? Jak vám bylo, když měla jiný názor?
Já jsem nikdy nevyloučila, že bych se někdy nechtěla do aktivní politiky zapojit. Dokud jsem ale pouze volič, politiku řeším jen v případě, že mám pocit, že to k něčemu bude a s lidmi, kterým věřím. Ne v práci, ne na společenských akcích.
